Tintinova dobrodružství jsou jednou z nejpopulárnějších komiksových sérií vůbec. Jejich belgický autor Hergé, vlastním Georges Remi, první Tintinův příběh uveřejnil již v roce 1929. Tintinova dobrodružství vyšla ve 23 knihách, byla přeložena do 50 jazyků a po celém světě se prodala ve více než 200 miliónech kopiích. Zajímavým a kontroverzním aspektem Tintinova fenoménu je samotný původ a inspirace Tintina, která Hergého přiměla udělat z něj toho, kým Tintin byl.
Tintin byl představitelem katolických cností, novinářem a především dobrodruhem. Byl mladým mužem ve svých příbězích charakterizovaným jako „rytíř beze skvrn“. Byl však Hergého Tintin výplodem fantazie nebo měl předlohu v reálném člověku?
V této otázce se již od Tintinova objevení na stranách knih vedou veliké spory. Jednou z odpovědí na tuto otázku je jméno katolíka Léona Degrella. Ten je dnes, díky svému dobrodružnému a odvážnému životu, vyřazen z „oficiální historie“, postavou na špatné straně. Ale to zde řešit nehodláme, protože ne vždy tomu tak bylo.
Mladý Belgičan Léon Degrelle se vydal roku 1930 na cestu po severní a latinské Americe. Tato dobrodružná expedice vedla k sérii článků a zpráv, v nichž mladý novinář seznamoval čtenáře s nuancemi amerického společenského života. Jeho nejvíce dobrodružným zážitkem byla návštěva Mexika, kde bylo katolictví tvrdě potlačováno a katolíci houfně popravováni. Po návratu se stal známým a uznávaným, jeho dobrodružná vyprávění přitahovala mladé muže jako sever rafičku kompasu. A právě v té době se dva mladí novináři Hergé a Degrelle setkali v jedné novinové redakci. A od té chvíle se Tintin, vycházejíce již rok, začal nápadně měnit (a to i vzhledově) na „rytíře beze skvrn“ ve svých dobrodružstvích, která se taktéž odehrávala právě na americkém kontinentu. Dva novináři a přátelé se jistě museli mnohokrát bavit o dobrodružstvích toho odvážnějšího z nich.
Po druhé světové válce Hergé veškeré indicie a nitky vedoucí k tomu, kdo byl Tintinův reálný předchůdce, rázně popřel a zpřetrhal. Zmatek do fenoménu Tintin přináší později i sám Degrelle, když vydává svou knihu Tintin, můj přítel. Otázka, zda měl tedy Tintin reálného předchůdce, jehož vlastnosti se v něm samotném zrcadlily nebo byl jen výplodem fantazie Hergého, zůstává stále otevřená. Avšak až příliš mnoho indicií směřuje k Léonu Degrellovi a k tomu, že on sám nepřímo alespoň z části pomohl utvořit jeho komiksový charakter.
